Leo Pavlát: Adam B. Bartoš aneb česká autentická pravice

02.03.2012  Zdroj: Český rozhlas

Publicista Adam B. Bartoš je posedlý Židy a na svém blogu jim věnoval několik příspěvků. V jednom z posledních označil minulý měsíc časopis herce a moderátora Jana Krause za „židovský /…/, jakýsi extrakt /…/ židovské žurnalistiky a židovské propagandy“. A nezůstal u toho, své poznatky dovedl i k obecnějšímu závěru: „Účelem židovských tiskovin je mystifikovat, zamlčovat, vést propagandu, dělat si legraci z křesťanských hodnot, z národa, útočit na lidské pudy, narušovat morálku, preferovat zvrácenosti a úchylnosti, propagovat revoluci, usilovat o rozvrat, o změnu režimu“.

Za tyto i další výlevy si Adam Bartoš vysloužil odsudek dvou politických stran, trestní oznámení, od kolegů označení „pohana české novinařiny“ i výzvu k ignorování jako ten „nejstrašnější trest pro podobné nuly“.

Prohlášení Evropského institutu odkazu šoa z minulého týdne, vyjadřující v závěru „pobouření nad protižidovskými výroky, které Adam B. Bartoš šíří prostřednictvím svého blogu“, však posouvá kauzu do ještě jiné roviny.

Evropský institut odkazu šoa, známý pod anglickou zkratkou ESLI, byl ustaven před dvěma lety. Stalo se tak v návaznosti na Terezínskou deklaraci podpořenou zástupci 47 států, kteří se v červnu 2009 sešli v Praze a v Terezíně na konferenci „K osudu majetku obětí holokaustu". ESLI působí v součinnosti s vládami, nevládními organizacemi i nezávislými experty různých zemí, těší se mezinárodní prestiži.

Jeho zakladatelem je Ministerstvo zahraničních věcí České republiky a ve správní radě má své zástupce jak Terezínská iniciativa, organizace přeživších holokaustu z České republiky, tak i vrcholná česká židovská organizace Federace židovských obcí.

Celý článek od ředitele Židovského muzea v Praze je k přečtení zde  a k poslechu zde.

Šarbilach

01.03.2012  Zdroj: Galerie Efram

Největší objevy čekaly v zemi na archeology i stovky let

28.02.2012  Zdroj: MF Dnes

DOBRUŠKA Největším objevem z dějin Židů pod Orlickými horami byl nález rituální lázně mikve přímo v budově muzea v Dobrušce. Neskončilo ale jen u tohoto překvapení. Před šesti lety město koupilo budovu bývalé synagogy a pracovníci muzea se nestačili divit, když v nenápadném zamčeném trezoru, který po desetiletí stál v koutě na chodbě synagogy, našly písemnosti dobrušské židovské obce od druhé poloviny 19. století do roku 1912.
    „V sejfu se našly účetní doklady, ale i stanovy židovské náboženské obce či dokumenty vztahující se k pohřebnímu bratrstvu,“ řekl ředitel dobrušského muzea Jiří Mach.
     Do sbírek muzea se před lety dostal i dobový spis, který neznámý úředník dobrušské radnice po 2. světové válce neskartoval. Obsahuje svědectví o době protektorátu a holocaustu, kdy nacisté v koncentračních táborech vyvraždili i dobrušské Židy a tamní ghetto zaniklo.
    „Ve spise jsou také dokumenty, které dokazují, jak se Židé, kteří přežili útrapy v koncentračních táborech, po válce marně domáhali svého majetku,“ líčí Mach.
    Poslední objevy si připsali na vrub archeologové. Když se před dvěma lety opravovalo Šubertovo náměstí, odkryli tam pozůstatky dvou staveb, z nichž jedna tam stála asi až do velkého požáru města v roce 1866. U druhé, která byla zřejmě ze 17. století a pravděpodobně byla zlikvidována ještě před požárem, dokonce narazili na pozůstatky sklepení. Nálezy byly dokladem posledních zbytků původního dobrušského židovského města, které zaniklo s velkým požárem města v roce 1866.
    Při opravách synagogy během likvidace starých nepůvodních podlah uvnitř archeologové našli zbytky opukových zdí, další pozůstatky starých domů. Mimo to objevili keramiku a zlomky kachlů až z konce 16. století. Objevili i čtvercovou kamennou plochu, na níž stávala bíma, tedy vyvýšené místo uprostřed synagogy, odkud se předčítal text z židovské tóry.
    Dobrušské ghetto bylo zřízeno v roce 1721 podle nařízení císaře Karla VI., který stanovil, že se Židé musí soustředit na jednom místě odděleném od ostatní zástavby. V Dobrušce, kde se Židé usazovali už o dvě století dříve, jim měšťané vyčlenili několik domů na dnešním Šubertově náměstí v sousedství současné synagogy. Ghetto oddělili dřevěným plotem, přesto panovala mezi křesťanskými a židovskými obyvateli Dobrušky velká tolerance.

VÝJIMEČNÉ SNÍMKY ZACHYCUJÍ KONCENTRAČNÍ TÁBOR V OSVĚTIMI

24.02.2012  Zdroj: Obecní noviny

Polští fotografové nafotili během minulého roku unikátní snímky koncentračního tábora v Osvětimi. Sférické snímky, ptačí perspektiva a fotografie ve výjimečně vysokém rozlišení. To vše dokonale dokumentuje mrazivou atmosféru, která i v dnešní době v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau panuje. „Chtěli jsme to místo zachytit, abychom uctili památku jeho obětí. Focení začalo už v lednu 2011 a trvalo bez pár chvil rok. Udělali jsme celkem asi 200 panoramatických snímků, přičemž mnohé z nich pochází z míst, kam běžný návštěvník nemůže,“ řekl jeden z fotografů, osmatřicetiletý Polák Marek Kocjan. K vidění jsou zde.