Smutná historie holocaustu dnes znovu slyšela svá jména

18.04.2012  Zdroj: ČT24

Praha - Na pražském náměstí Míru dnes opět dobrovolníci četli jména obětí holocaustu. Přečtení jmen a stručných osudů vyjadřuje vůli k zachování kulturní a historické paměti a postoj k porušování lidských práv etnických i náboženských menšin v současné společnosti.

Akci uspořádal Nadační fond obětem holocaustu a Institut Terezínské iniciativy při příležitosti Jom ha-šoa, tedy dne vzpomínání na oběti holocaustu za druhé světové války. "Obecně připomínáme všechny oběti holocaustu jak z Evropy, tak z českých zemí, které byly vězněny v Terezíně," připomněla Tereza Štěpková z Institutu Terezínské iniciativy.

Součástí předčítání, které se konalo již poněkolikáté, je také výstava studentských prací na téma hromadných transportů Židů z protektorátu Čechy a Morava, od jejichž zahájení uplynulo letos 70 let.

Den vzpomínání odkazuje na povstání ve varšavském ghettu, které začalo 19. dubna 1943 a zahynulo při něm 56 000 lidí. Za války nacisté zavraždili šest milionů lidí židovského původu. Z Čech a Moravy jich zahynulo 80 000; z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 000 lidí, zemřelo 250 000 Židů.

Celý článek a video naleznete zde.

VZPOMÍNKOVÉ SETKÁNÍ

17.04.2012

Pátá čtvrť: zmizelé město pražské

28.03.2012  Zdroj: Česká televize

Dokument režiséra Josefa Císařovského o osudech bývalého židovského ghetta v průběhu času. Rekonstrukce zaniklých míst a vzpomínky významných obyvatel této čtvrti.

Křik rorýsů nad střechami synagog, hebrejské modlitby i šepot monster v šeru průchodů. Labyrint uliček a domy, které se dívají jak živé bytosti. Zaniklé pražské ghetto znovu ožívá. Oprýskaná omítka, vybledlé barvy, sklepy a půdy, zasutá tajemství. Tekuté písky hluboko pod ghettem neklidně sní sen o vodě, která vše odplaví…

Prastarý mýtus: Kdo vdechne duši neživé hmotě? Golem a tajemný šém. V okenním rámu se vynoří tvář, zbrázděná puklinami: „Rabíne, rabíne, já nikdy netoužil žít. Stvořils mě, a nechals mě jít!“ V uších zní titulní píseň filmu a malíři pražského ghetta, Jan Minařík a Václav Jansa, se opět štětcem dotýkají svého plátna. Jsou v tom zaklety desítky, ba stovky hodin práce Františka Moravce, Břetislava Kašpara a Ivo Březiny z grafického centra České televize.

Ester, židovská dívka z ghetta, nás provází nejmalebnějšími místy Josefova v době asanace. Projdeme „Pátou čtvrtí – zmizelým městem pražským“ na přelomu 19. a 20. století. Film srovnává minulou a současnou tvář Josefova také očima současníků. Starousedlíci i přistěhovalci do bývalé Páté čtvrti nepochybují, že genius loci pražského ghetta přežil i největší pohromu své historie – asanaci. To, že něco fyzicky zmizelo z povrchu zemského, ještě neznamená zánik metafyzický.

Stránky pořadu a plán vysílání je k nahlédnutí zde.

Moderní hagady vyprávějí starý příběh

22.03.2012  Zdroj: ČT24

Za dva týdny začíná židovský pesach, svátek připomínající vyvedení Židů z Egypta. Starozákonní příběh už po staletí zapisují autoři do knih, takzvaných hagad. Tu nejnovější hagadu představuje současná hvězda izraelského typografického designu Oded Ezer.

Hagada patří k liturgickým knihám judaismu a v průběhu staletí značně měnila svoji výtvarnou podobu. Hagady, generacemi čtené při rodinné večeři během svátku pesach, odráží dobu, ve které vznikaly.
 
Příběh starý tisíce let o odchodu Židů z Egypta chtěl Oded Ezer zatraktivnit a přiblížit oku současného čtenáře. Kresby postav vystřídaly abstraktní obrazy vycházející z tvaru hebrejských písmen. Využíval k tomu přitom různé výtvarné techniky. 
 
Oder Ezer: "V každé generaci musí každý nahlížet na sebe, jakoby to byl on, kdo vyšel z Egypta. Proto si neustále tento příběh připomínáme a čteme ho každý rok."

Nejstarší samostatně dochované hebrejské rukopisy pocházejí ze 13. století. Unikátní originály jsou leckdy zdobené fantastickými výjevy. Třeba v hagadě ilustrované kolem roku 1300 mají židovské postavy hlavy orlů. Dnes mají hagady podobu i kreslených dětských knih, výjimkou nejsou ani komiksová vydání.

Celá reportáž je k vidění zde.